Mám rád tohle období blížících se Oscaru,protože se ke mne dostanou snímky,které nejsou jen povrchní zábavou,ale dokáží odvyprávět zajímavé lidské příběhy s potřebnou dávkou emocí. Často to jsou příběhy kontroverzní a není tomu ani v případě Call Me by Your Name. Snímek pojednává o hledání sexuality sedmnáctiletého chlapce a navázání poměru se starším mužem. Pár let zpět by tento snímek nebylo možné snad ani natočit,ale dnes,když je poměrně benevolentní doba dostal Luca Guadagino možnost převést svůj scénář na plátna kin. Je zde mnoho věcí,které bych mohl vypíchnout,třeba herecké výkony Armie Hammera a
Timothée Chalameta jsou výborné a volají po nominaci. Dále je to okouzlující prostředí Italské riviéry,které se ukazuje jako optimální volbou pro místo kde může dojít k letnímu vzplanutí mezi dvěma muži. Kamera je okouzlující,ale přesto všechno je pro mne tím nejlepším právě režie kde Guadagnino předvádí nadlidský výkon a skvěle pracuje s příběhem a jeho pozvolným plynutím. Už od příjezdu hosta zde začne panovat určité sexuální napětí a divák čeká kdy se odehraje onen moment,který prolomí to tabu mezi dvěma muži. Závěr je uspokojivý a monolog otce chvílemi zahřeje u srdce jaké má pochopení. Snímek nebude nejspíš pro každého,ale těm,které tohle téma sedne budou dozajista spokojeni. Podobné téma o hledání sexuality dospívajícího chlapce řešil minulý vítěz Oscaru Moonlight,který podle mne není ani z půlky tak dobrý jako tento film. Jediné co se mi moc nelíbilo byl klavírní doprovod některých scén,který mi přišel otravný a rušivý. Jinak nemám co vytknout,ale i tak se už k filmu nejspíš nikdy nevrátím. Myslím,že se z Call Me by Your Name může stát queer klasika po dalších mnoho let.Více
