Brynych po Žižkovské romanci s prvky neorealismu si vzal i zde Vladimíra Kalinu jako scénáristu. Podařilo se vystihnout Prahu i její okolí velmi barvitě a dobře.
Jaroslav Marvan dokázal škálu svého herectví ( tady si může tak trošku připomenout přerod zlouna na dobráka v Nebe a dudy). Mladičký Jan Tříska po "náborovce k paragánům" ve Váhavém střelci, kde hrál Marvanovi syna, si zde zahrál svým deanovským způsobem rozevlátého mladého učně. Scéna na Mikuláši se točila v reálu, samozřejmě ne všechno. František Kreuzman patřil k vynikajícím hercům už před válkou. Tady si zahrál dojemnou postavu táty, který by se rozdal, ale syn v podání mladého Josefa Bláhy ho ani nesveze novou Škodou 440- Spartakem,. Krásná Valentina Thielová si zazpívala ústy Jaroslavy Adamové ve Valdštejnské zahradě a mladý Svatopluk Skládal zahrál páska , co vaří samý originály. V další povídce si zahrála i budoucí manželka Jana Třísky, tehdy velmi mladičká Karla Chadimová. Bylo to krásné zobrazení probouzení lásky a její protějšek , už dospělý jezdec na ČZ skůtru 175 si zahrál jako vždy krásně Luděk Munzar. Trampa Frantu s bíbrem si zahrál v jedné větě geniální režisér František Vláčil. No, a dvojice muzikantů s jedinou písní byla v podání Emana Fialy a Fandy Mrázka k sežrání . Bohužel v případě Fandy Mrázka nebylo třeba hrát, měl tragický konec, česky se upil. Škoda vynikajícího herce. Na tento film se vždy rád podívám, je to nostalgie z města, kde jsem tehdy žil. Vše je jiné i ty filmy jsou jiné.
